PhDr. Luděk Fára: Prodej nebytových prostor města - článek na servru příbramsko.eu

PhDr. Luděk Fára: Opět k záměru prodeje nebytových prostor města

2010-05-24 07:10:01 | redakce

Přiznám, že jsem se nechtěl formou novinového článku k prodeji nebytových prostor na sídlišti vyjadřovat. Ovšem po přečtení článku z čísla 18 týdenníku Periskop „Věřím svému zastupitelstvu“ pana T. Vašíčka se domnívám, že si prostor zaslouží i můj pohled. Pohled „učitelského novináře“...
 

Co schválilo zastupitelstvo
Zastupitelstvo města (ZM) Příbrami dne 22. 3. 2010 schválilo usnesení:

„Hlasováno o návrhu MVDr. Řiháka. Usn.č.1438/2010/ZM. ZM s c h v a l u j e záměr prodeje nebytových prostorů dle přílohy č. 1 takto:
Přímý prodej současným nájemcům:
a) náměstí 17. listopadu, třída Osvobození, ul. E. Beneše dle schválené ceny ZM 12.000,-Kč/m2 plochy NP, u sklepních prostorů za cenu 4.166,-Kč/m2,
b) ul. Legionářů, ul. Budovatelů dle schválené ceny ZM 10.000,-Kč/m2 plochy NP u sklepních prostorů za cenu 3.334,-Kč/m2,
c) z prodeje jsou vyřazeny – Pb VII/295 – veřejné WC, Pb VII/305 – Česká pošta, Pb VIII/116 – PONTON v.o.s. Návrh byl schválen (hl. pro 14, proti 5, zdrž. 3).“

(zdroj: https://www.pribram-city.cz/clanek.php?clid=4910&vid=173&nad=1)

Na postupu při odmítnutí koupě ze strany současných nájemců se ještě ZM (pokud vím) nedohodlo.

Co je důvodem prodeje
Důvodem prodeje výše uvedených nebytových prostor je nedostatek finančních prostředků na investiční akce v rozpočtu města na rok 2010. Dokladuje to odpověď MUDr. Šedivého (1. místostarosty města) na otázku Periskopu: „S penězi za prodej nebytových prostor počítáte do příjmové stránky rozpočtu. Co v případě že se tolik peněz získat nepodaří?“

Odpověď, uveřejněná v Periskopu vydaném dne 25. 3. 2010, zní: „Katastrofický scénář neexistuje, museli bychom udělat úpravu rozpočtu. Pravděpodobně by se některé investiční akce nedělaly. Jedná se zhruba o 90 miliónů korun, a potřebujeme je na spoluúčasti při reprodukci majetku města, které musíme povinně dát na IPRM, na rekonstrukci náměstí TGM, na zateplení DPS v Průběžné ulici, v ulici Jana Drdy, na zateplení ZŠ Březové Hory. A takovýchto investičních akcí bych mohl vyjmenovat více. A teď se ptám: co je zbytnější? Nějaký krám, nebo je důležitější pro Příbramáka, aby chodil po hezkém náměstí, měl zabezpečené parkovací plochy atd.?“

Povinnosti zastupitelstva města
ZM má dle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů (§ 2 zákona č. 128/2000 Sb.). Podle § 5 téhož zákona je obec samostatně spravována zastupitelstvem obce. A nakonec, podle § 28 zákona o obcích „majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.“

Zbytný a nezbytný majetek města
Jiný pohled na majetek obce je z pohledu zbytnosti a nezbytnosti k výkonu povinností stanovených zákonem. Podle Výzkumného projektu Ministerstva pro místní rozvoje ČR Analýza ekonomické připravenosti obcí a jejich možnosti řešit své rozvojové potřeby z roku 2005 je pohled na zbytný a nezbytný majetek obce takovýto:

„Z hlediska nutnosti vlastnictví dělíme majetek na:
- nezbytný – majetek spojený s veřejnou správou a s činnostmi, které obce musí poskytovat ze zákona
- zbytný – nejčastěji jde o majetek sloužící k podnikání. U majetku sloužícího k produkci veřejných statků je nutno zvažovat, které služby si obec přeje svým občanům poskytovat a co by se dalo lépe zajistit jiným způsobem. Nejdůležitější je nalezení majetku, který obec zatěžuje a který si obec ponechává bez racionálního důvodu. V případě ziskovosti zbytného majetku je třeba se vyvarovat ukvapeného prodeje, významnou roli hraje také likvidita majetku. Nelze opominout i strategické hledisko, zejména v případě pozemků.

Toto členění nabývá stále více na významu, protože základním předpokladem efektivního nakládání s majetkem je zodpovězení otázek: jaký majetek mám, jakou má hodnotu a k čemu ho využívám, skutečně ho musím vlastnit (pokud ano, tak proč) je ziskový či ztrátový, je prodejný apod.

Dělení majetku dle specifických funkcí:
- majetek nezbytně spojený s výkonem přenesené působnosti státní správy a vlastní samosprávy
- majetek určený k veřejně prospěšným účelům a k zabezpečování veřejných statků
- majetek přímo nesouvisející s činností obce, tj. majetek k podnikání
- finanční majetek v podobě majetkových podílů

Potřeba majetku k jednotlivým účelům závisí na zákonných povinnostech obce a na poskytovaném rozsahu služeb občanům.

Majetek sloužící k výkonu samosprávy je možné použít na plnění závazků a uspokojení potřeb obce a na činnost orgánů obce. Jeho správa a údržba je povinností obce a je financovaná z rozpočtu obce nebo z účelového fondu obce. Do majetku obce určeného na výkon samosprávy obce patří například budova obecního úřadu a její vybavení a příslušenství, služební dopravní prostředky, přístroje jako počítače, kopírovací stroje atd.

Majetek sloužící k veřejně prospěšným účelům je co do rozsahu nejrozšířenější. Jsou to místní komunikace, parkoviště, veřejné prostranství, veřejné osvětlení, místní vodovodní zdroje, rozvody vody, kanalizace, čističky odpadních vod, ale i kulturní a společenské zařízení. Patří sem i školská zařízení, zařízení sociální péče. Tento majetek je veřejně přístupný a je ho možno obvyklým způsobem používat. Jeho správou a údržbou je povinna obec a je financována z obecního rozpočtu. Za jeho používání je možné v některých případech vybírat místní poplatky. Obce rovněž investují do nemovitostí a pořizují různý movitý majetek pro organizace, které zřizují za účelem zabezpečení veřejných statků pro své občany (jedná se o vybavení organizačních složek a příspěvkových organizací, jichž jsou zřizovateli).
...
Majetek k podnikání - ve vyspělých zemích věnují obce podnikání s obecním majetkem velkou pozornost. Příjmy z podnikání s obecním majetkem jsou totiž poměrně velmi stabilním a jistým příjmem do rozpočtu obce. To platí zejména, orientuje-li se obec více na dlouhodobý pronájem než na bezprostřední prodej nemovitého majetku. Ve vyspělých zemích tak obce svůj majetek pronajímají zpravidla na 75 až 99 let, nejméně však na 50 let. Po skončení pronájmu se nemovitý majetek opět vrací zpět obci.“

(zdroj: www.mmr-vyzkum.cz/infobanka/DownloadFile/3748.aspx , s. 16-17)

Správa cizího majetku podle trestního zákoníku
Nakonec chci pouze konstatovat, že i podle nového trestního zákoníku (40/2009 Sb.) je čin „Porušení povinnosti při správě cizího majetku“ trestný podle § 220 a § 221.

Cituji:
„§ 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku
(1) Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
§ 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti
(1) Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu..“

(zdroj: https://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/cast2h5.aspx)